|
Historické
mosty v Českém Krumlově
zpracoval Jiří
Bloch (2009)
Úvod
Český Krumlov má
vedle jedinečně dochovaného zámeckého areálu
a městského jádra také vzácný
soubor historických technických památek. Je
pravděpodobné, že nikde v Čechách nenajdeme na
malé ploše tak velký počet starých
mostních konstrukcí.
Při
představě konkrétního českokrumlovského
mostu se nám pravděpodobně vybaví Lazebnický
popř. Plášťový most, tj. mostní
konstrukce nejvíce se uplatňující
v panoramatu města. Existenci jiných historických
mostů často spojujeme pouze s dopravními komplikacemi,
které nám přináší přejíždění
jejich úzké mostovky.
V ostatních našich
městech s obdobnými přírodními
podmínkami meandrujících vodních toků
a terénních nerovností jako např. v Lokti,
Novém Městě n/Metují, Táboře se větší
počet historických mostních konstrukcí
nedochoval. Praha se svými vyhlášenými
mosty přes Vltavu a její ramena nemá vedle Karlova
mostu jinou mostní konstrukci postavenou před polovinou
19. století. Přestože v Českem Krumlově nebyl postaven tak
proslulý kamenný most jako např. v Písku,
Praze. popř. Litovli, zdejší Plášťový
most i Zámeckou spojovací chodbu jistě můžeme také
zařadit mezi technické památky středoevropského
významu. Pozoruhodná je zdejší
tvarová a konstrukční typologie mostů od
jednoduchých lávek přes zastřešené
dřevěné, omítané dřevěné konstrukce
ke klenutým cihelným a kamenným mostům,
navíc doložená podrobnou ikonografickou vývojovou
dokumentací.
V 1. polovině 19. století
měl Český Krumlov a jeho blízké okolí
pro překonávání vodních toků 9
dřevěných mostů přes Vltavu a 8 kamenných mostků
přes Polečnici. Velká část těchto konstrukcí
sice zmizela, ale i současně dochovaný soubor mostů nám
umožňuje vytvoření konkrétní představy o
starší situaci. Upravený Lazebnický
most reprezentuje dalších 5 zmizelých
vltavských dřevěných mostů. Podle Rechlí
v Novém Spolí je možné si vytvořit
představu o podobě dalších zaniklých Rechlí
u bývalého panského pivovaru. Zbylé
tři mostky Knížecí cesty nám přibližují
původní situaci dalších zaniklých
mostů na Polečnici. Z mostů přes bývalé
příkopy dominuje především Plášťový
most a most v Horní ulici.
Téměř v úplnosti
se nám zachovaly mostní konstrukce Spojovací
zámecké chodby, budované od renesance do
poslední čtvrtiny 18. století. Součástí
této nadzemní komunikace je pět cihelných
mostů renesančního původu, dva dřevěné mostky a dvě
rozsáhlé visuté spojovací chodby na
kamenných pilířích, směřující
ze zámku do zámecké zahrady.
|
|
První
českokrumlovský most
Do raného
středověkého období spojeného s vybudováním
panského sídla zřejmě překonával Vltavu
pouze v jednom místě pod hradem brod obchodní
stezky od Netolic směřující k osadě Přídolí
a dále k jihu po cestě vysoko nad údolím
Vltavy.
V listině z roku 1309
Jindřicha z Rožmberka bylo stanoveno osvobození
vlastníka jednoho z českokrumlovských domů,
kterým byl Zlatokorunský klášter, od
placení tržních poplatků a mýta. V listině
bylo dále uvedeno, že v případě vypuknutí
války nebo pokud by byl městský most zničen povodní
či stářím, jsou opat kláštera nebo
jeho bratři povinni přispívat na strážní
službu a na opravy mostu.
Z této listiny je
zřejmé klíčové postavení mostu pro
město (zřejmě se jednalo o dnešní Lazebnický
most) který zajišťoval bezproblémové
celoroční spojení feudálního sídla
a nově vznikajícího městského sídla
na druhém břehu řeky.
|
|
Mosty
přes Vltavu
Kamenné mosty byly
v období středověku i renesance v Čechách
zcela vyjímečná stavební díla. O
výstavbě popř. existenci středověkého kamenného
mostu přes Vltavu v Českém Krumlově se nedochovala žádná
archivní zmínka, takže zde se vší
pravděpodobností kamenný most neexistoval. Po
postavení Lazebnického mostu s dalším
narůstáním města, především o
historická předměstí, směrem k jihu přibývaly
další Vltavské mosty. Na mapě Českého
Krumlova je v době kolem roku 1700 zachyceno od severu na
jih celkem 6 mostů. Pozoruhodný detail podoby Lazebnického
mostu poměrně blízký současnému stavu nabízí
veduta z roku 1591. Zajímavým prvkem je souvislá
linie dřevěných kupeckých krámců, umístěných
na východní straně mostu. Most má kamenný
pilíř a zábradlí s prkennou výplní.
Podle informací z dalších pramenů
můžeme předpokládat existenci celkem čtyř silničních
mostů s dřevěnou mostovkou, s jednoduchým
sloupkovým zábradlím. Mostní
konstrukci vynášel jeden až tří dřevěné
pilíře, postupně vyměněné za pilíře kamenné.
Dřevěné Vltavské mosty byly postupně nahrazovány
kamennými, železnými a železobetonovými
konstrukcemi.
Kolem roku 1700 jsou již
také zachyceny Rechle ve Spolí, které jsou
se svou délkou přes 100 metrů nejdelší
krytou dřevěnou lávkou České republiky. Konstrukce
tohoto dřevěného mostu umožňovala zachycení
plaveného dřeva z šumavských lesů a
jeho uložení v nedalekém městském
skladu dřeva.
Specifickou mostní
konstrukcí byla krytá lávka z jezuitské
rezidence do jezuitské zahrady. Původní renesanční
konstrukci zničenou v průběhu třicetileté války
nahradila raně barokní konstrukce v šikmém
sklonu zachycená veduticky ještě na přelomu 18. a
19. století. Omítaná architektonizovaná
stavba svým charakterem připomínala spíše
zámecké spojovací chodby.
V mladším
období byly pro zachycení plaveného dřeva
postaveny ještě rechle pod pivovarem, dnes již dochované
pouze ve fragmentární podobě. Současně se stavbou
továrny bratří Jungbauerových byl kolem roku
1835 postaven přes Vltavu dřevěný most se třemi pilíři,
nahrazený v 60. letech 20. století betonovou
novostavbou (u průmyslového areálu Ambitu). Až v
předválečném období 20. století byla
postavena lávka přes Vltavu u Plášťového
mostu. Původně měla příhradovou konstrukci
Ve městě bylo postupně pro
mlýnská zařízení vybudováno
šest náhonů, které překonávaly také
drobné dřevěné mostky Zůstaly zachovány
např. v Široké ulici a u Kájovského
(Benešova) mostu. Kolem roku 1800 byla přes náhon
v Myší díře postavena pozoruhodná
klenutá krytá cihelná lávka s
vyzděnými bočními stěnami, na vnější
straně uzavřená vstupními klasicistními
dveřmi.
|
|
Mosty
přes hradní příkopy
Větší počet
mostů byl také budován v průběhu středověku i
renesančního období přes umělé překážky-tj.
hradební příkopy jako součást opevnění
města i hradu např. ve městě před Horní bránou,
Vnější Latránskou bránou a vnější
Kájovskou bránu, později před Budějovickou bránou,
dále na několika místech v západní a
východní části hradu .. Ilustrativně a
zřejmě poměrně realisticky jsou zachyceny dva mosty na vedutě
českokrumlovského hradu z druhé poloviny 16.
století. Nosnou konstrukci z mohutných
podélných trámů a krátkých
příčných trámců s jednoduchým
postranním zábradlím vynáší
dvojice dřevěných pilířů s diagonálním
zavětrováním. Se ztrátou obranné
funkce v barokním období byly padací
mosty postupně nahrazovány pevnými kamennými
mosty. Vedle běžné dvouobloukové konstrukce
v medvědím příkopu z roku 1647 na 1. zámeckém
nádvoří jsou pozoruhodné patrové
mosty. Třípatrový Plášťový
most má celkem devět klenebních polí. Klenby
různých formátů byly při jeho přestavbě v letech
1764 – 1767 vloženy mezi starší kamenné
pilíře původně vynášející
dřevěnou konstrukci mostu. (Na středním pilíři je
dosud patrný vykonzolovaný kamenný sokl pro
osazení sochy). Na kamenný parapet Plášťového
mostu byly osazeny plastiky čtyř světců a dvou váz.
Konstrukce mladšího
patrového mostu u Horní brány (1787) se
čtyřmi klenebními poli se zřetelně inspirovala Plášťovým
mostem. Klenby zde byly vloženy mezi tři starší
kamenné pilíře.
Most u Budějovické
brány byl zřízen v roce 1729 místo
dřevěného padacího mostu. Mostní konstrukce
o čtyřech klenebních polích je se svoji délkou
65 metrů nejdelším českrumlovským mostem.
Pilíře jsou na návodní straně ukončeny
trojúhelnými klíny. Na konstrukci tohoto
mostu, byly jako na jediném v Českém Krumlově
uplatněny ve větším rozsahu tesané kamenné
kvádry. Výklenkové kapličky byly po úpravách
mostní konstrukce ve 20. století nově
rekonstruovány.
Při budování
kolektoru na počátku 90. let byly na Latránu u
pošty zjištěny zbytky kamenného mostku před
bývalou vnější Latránskou bránou.
Mostek překonával původní výtok rybníka
v Jelence.
|
|
Spojovací
chodba na zámku tvořená systémem krytých
mostů a chodeb
Jedná se o unikátní
komunikaci (o celkové délce téměř 900 metrů)
mezi zámeckými budovami a dolní a horní
zámeckou zahradou (dolní zahrada – zaniklá
Novoměstská zahrada západně od dnešního
pivovaru Eggenberg). Lze však předpokládat, že
chodba nebyla nikdy průchozí v celé své
délce v jednom časovém období. Dolní
část chodby vycházela z renesančních
komnat Horního hradu do Máselnice (upravena 1590),
dále dřevěným mostkem do půdního prostoru
Buchhalterie (postavena 1578, dnes archiv) který směřoval
k budovám Hrádku, dále omítaným
dřevěným mostkem do bývalého parkánu
kolem Hrádku, který byl upraven na průchozí
chodbu (1581). Chodba v dalším úseku
překonává mohutným obloukem medvědí
příkop na půdu Starého purkrabství. Klenutým
dodatečně sníženým rampouchem pokračuje chodba do
bývalé konírny. Z půdních
prostor této budovy směřuje chodba nad klenbou dnes již
zazděného oblouku do bývalého měšťanského
domu Latrán 46 a dále nad Červenou bránou do
bývalé solnice Zámek čp. 57 a měšťanského
domu čp. 56. Latránskou komunikaci překonává
chodba klenutou spojovací chodbou do střešních
konstrukcí bývalého klášterního
areálu klarisek na panskou oratoř klášterního
kostela. Dále pokračovala tato komunikace půdami
minoritského klášterního areálu
a pravděpodobně nadzemní mostní konstrukcí
přes bývalé vdovské sídlo Anny
z Roggendorfu do Novoměstské zahrady. Lze
předpokládat, že chodba do objektů latránské
zástavby mohla být zprovozněna někdy na počátku
80. let 16. století. Poměrně obtížně lze však
určit časové období, kdy přestala být tato
komunikace využívána. Zřejmě se jednalo o
první polovinu 18. století.
|
Již v době
císařského Českého Krumlova po roce 1600 se
uvádí bývalé vdovské sídlo
jako neobývané, takže komunikační spojení
mohlo být postupně přerušeno. K výraznější
změně nedošlo ani po roce 1625, kdy bylo bývalé
šlechtické sídlo přeměněno na správní
budovu pivovaru, kde sídlil sládek, pivní
písař, pomocný personál a provoz bečvárny.
Lze předpokládat, že po opuštění bývalého
vdovského sídla šlechta více
využívala při návštěvách Novoměstské
zahrady kratší pozemní komunikaci. Původní
trasu spojovací chodby nám nepřiblížila ani
ikonografie z konce 17. století, kde není
žádná chodba mezi klášterním
areálem a panským pivovarem zachycena. Výrazné
změny v trase původní komunikace by musely být
spojeny s přestavbou malé kvadratury minoritů v roce
1657 (nové krovy) nového krovu nad kaplí sv.
Bartoloměje (1663) Spojovací chodba by musela být
přímo přerušena půdní vestavbou nad jižním
křídlem konventu minoritů v roce 1727, která
zaplnila celé podkroví. Stopy po původní
komunikaci mohly zaniknout navýšením
západního křídla velké kvadratury
v roce 1777. Již od roku 1726 byla Novoměstská
zahrada pronajímána panským úředníkům,
takže od tohoto období by údržba spojovací
komunikace pro šlechtu již zcela postrádala smysl.
Delší časové období byla zřejmě
využívána spojovací chodba na kruchtu
klášterního kostela. Ukončení jejího
provozu mohlo být spojeno s výstavbou nových
klášterních cel pro klarisky a přestavbou
předního traktu kláštera pro tkalce a
světskou vrátnou v roce 1738. Přímo do trasy
chodby hned za přemostěním Latránu zde byly
postaveny mohutné komíny. Komunikace na kruchtu
klášterního kostela by po přestavbě konventu
v podstatě ústila do záchodů a navazující
horní chodby klášterních sester.
|
|
Spojovací
dřevěná chodba ze zámku do horní zámecké
zahrady byla zřízena v roce 1686. V letech 1706 –
1708 byla chodba obnovena na kamenných pilířích
ze zámecké obrazárny do zámecké
zahrady. Po stržení spojovací chodby v roce 1741
francouzskými vojsky byla nad Plášťovým
mostem zřízena dvě patra již omítané
hrázděné chodby. V roce 1777 spojením
dvou oddělených krytých chodeb do jedné
konstrukce získal most svoji současnou podobu. V současné
době je horní úsek Spojovací chodby
zrestaurován a přístupný v celém
rozsahu
|
|
Kamenné
mosty na Polečnici
Na
plánové dokumentaci z roku 1762 je zachycen
plán Knížecí cesty mezi Českým
Krumlovem a letním sídlem Schwarzenberků na zámku
Červený Dvůr. Nová komunikace začínající
u západní brány Jelenky z větší
části navazuje na starší cestu, v některých
místech však byly budovány nové úseky
s novými mosty přes Polečnici. Ke křižovatce před Kájovem
plánová dokumentace zachycuje pět nových
mostů. Do současné doby se dochovaly tři kamenné
mosty z lomového zdiva postavené v období
1762 – 1827: most na Chvalšinské silnici se
dvěmi oblouky, půlkruhově ukončeným pilířem(jeho
další existence je ohrožena plánovanými
protipovodňovými úpravami) a dva mosty ve Starých
Dobrkovicích (již okrajová část
katastrálního území sousední
obce Kájov). Most u návsi ve Starých
Dobrkovicích má tři oblouky s klínovitě
ukončenými pilíři na návodní straně,
most u Dobrkovického mlýna člení dva oblouky
také s klínovitě ukončeným pilířem na
návodní straně. Zcela fragmentárně se
dochoval pravobřežní pilíř odstraněného
kamenného mostu u tenisového centra (původně se
dvěmi oblouky.
|
|
Ostatní
kamenné mosty
Zajímavé
mladší klenuté mostní konstrukci se
dochovaly také v jiných okrajových částech
Českého Krumlova. Údolí potoka v Krásném
údolí je překlenuto klenutým mostem
s cihelnou klenbou, patrně z druhé poloviny 19.
století Most byl v poválečném období
rozšířen klenebními pásy z kamenné
dlažby ukončené železobetonovým zábradlím.
Kamenné
mostní konstrukce vznikly také při budování
zdejší železniční dráhy v roce
1891. Pozoruhodný je především tříobloukový
viadukt v Nových Dobrkovicích.
|
|
Závěr
Vyjímečný
soubor více než 20 českokrumlovských historických
mostů by bylo vhodné představit formou naučné
stezky po technických památkách –
Českokrumlovské mosty.
(Překvapivě v Českém Krumlově zatím na rozdíl
od řady ostatních jihočeských měst nemáme
naučnou stezku směrovanou na poznávání
historie města). Jednou z předností takto zaměřené
stezky by bylo „putování“ po méně
frekventovaných komunikacích s atraktivními
výhledy na historické jádro Českého
Krumlova, tj. po nábřežních cestách (v
současné době bohužel ztrácí svůj přírodní
ráz díky necitlivým protipovodňovým
úpravám), ve zpřístupněných úsecích
zámecké spojovací chodby, po staré
Chvalšinské cestě aj.
Předběžný
návrh trasy: začátek v Horní ulici před
budovou Městského divadla, dále Myší
díra, Parkán, Ostrov, Hradební ulice, Horská
ulice, zpřístupněné úseky Spojovací
chodby, Jelenka, údolí Polečnice. Do trasy by mohly
být také zabudovány nově plánované
úseky komunikací v klášterním
areálu na Latránu a na jižní terase pod
zámeckou zahradou.
Jiří
Bloch, Český Krumlov (2009)
|
|






|






|
|
ZPĚT
nahoru
ZPĚT
na hlavní stránku
|