Tak jsem přemýšlel a přemýšlím: prošel jsem si Vltavu celým městem a úplně všude jsem našel zpevněné břehy. Buď jsou to nové betonovo kamenné zídky, nebo příjemnější a starší  z kamenů vyskládané tarasy. A také přirozené skalnaté svahy. Dokonce v celém oblouku městského parku je sice zarostlý, ale kamenný val. A přemýšlel jsem nad naším (lidským) vnímáním takového zpevněného břehu. Když není vysoký, když je nad ním bezprostředně zeleň, výrazná architektura nebo vysoký zajímavý horizont, pak vnímáme jenom vodu - řeku a to, co je nad vodou na břehu. Vnímáme kontrast i souhru dvou rozdílných živlů - vody a proti tomu břehu jako celku s architekturou a přírodou. viz pohled na vodu, jez a nad ním terasy s chrámem sv. Víta. Stejně tak pohled od Náplavky na parkánské domy - vnímáme vodu, ostrov a pak už jen domy nad sebou. Kupodivu vůbec nebo jen minimálně vnímáme těsný předěl vody a břehu. A další jiná místa...

A vlastně při povodni v roce 2002 nebyly, co vím, poškozeny ony zpevněné břehy.  

Podíval jsem se na velký ostrov pod zámkem. Je v současnosti dost erodovaný - možná i tím, že není dostatečně travnatý, ale prostě kus odpadl. Bude jeho zpevnění tak velká chyba?

A podíval jsem se na Náplavku. Mnohde je tam navážka nehezkých průmyslových kamenů, v létě notně zarůstající kopřivama.

Podle projektu má být beton vyskládaný kamenama, což je všude. Cesta na náplavce má být štěrkopísková. Pokud dodrží sklon břehu, jak je psáno, tedy 1:2, tak úhel sklonu je 26 stupňů a po takové šikmině by bez větších problémů měly vyběhnout i kačeny. A jestliže se znovu podél břehu vysází stromoví - což předpokládejme nebo vyžadujme a přibydou-li lavičky, pak nevidím problém. Při předpokladu, že zůstane, coby přírodní oáza zachován se svou faunou a flórou ostrov.

 Jiří Havlík, 24. 3. 2009