čtvrtek 12. 3. 2009

 Otevřený dopis k zachování ostrůvku v Českém Krumlově

 Vážený pane starosto, vážená paní místostarostko,

v rámci probíhající rekultivace a protipovodňových opatření říčního toku Vltavy v centru města Český Krumlov má dojít rovněž k odstranění - likvidaci protáhlého ostrůvku pod Lazebnickým mostem.

Současný význam tohoto „mikrobiotopu“ je neoddiskutovatelný - hnízdiště a bezpečný azyl pro desítky kachen divokých, hnízdiště stěhovavého a vzácného konipase horského, území občasného výskytu vydry říční. Z entomologického hlediska je to místo výskytu druhové pestrosti hmyzu a rovněž rostlinný porost vykazuje na tak malý prostor značnou diverzitu.

Z psychologického hlediska se jedná (resp. jednalo - před vykácením stromů) o významný prvek v samotném centru města. Pohled na přírodní zeleň a faunu je zklidňující a inspirující nejen pro místní obyvatele, ale z velké části i pro turistickou veřejnost.

V neposlední řadě je velmi podstatné hledisko urbanistické a krajinné. Totální likvidací ostrůvku a případnou necitlivou rekultivací levého břehu se z říčního toku stane stoka, která bude mít daleko k příjemnému estetickému vnímání této části města. Vzrostlá zeleň tvořila přirozenou akustickou bariéru. Měřitelnost malebnosti okolí Lazebnického mostu s ostrůvkem a zelenými vzrostlými stromy je sporné, ale toto místo se bez stávající zeleně a ostrůvku stane nezáživným a pouhým kulisním představením s regulovaným tokem Vltavy.

To jsou důvody pro zachování ostrůvku, byť případně i ve zmenšené podobě. Ke cti moderního člověka patří nejen život v koexistenci s přírodou, ale především její ochrana.

Věřím, vážený pane starosto města Český Krumlov, že uděláte maximum pro to, abyste mohl být i nadále hrdý, že „spokojenost nás, občanů, je pro město tou nejlepší vizitkou“, jak píšete ve své zprávě „O stavu města Český Krumlov v roce 2008“ ze dne 16. února 2009.

Z moci úřední jste to v tuto chvíli především Vy, kdo ještě může učinit nápravu a zvrátit rozhodnutí, které, jak se ukazuje, nepatřilo k těm šťastným a prospěšným. Je to jen otázka vůle.

                          Jiří Havlík, výtvarník, Český Krumlov

čtvrtek 12. 3. 2009

Vážený pane Havlíku,

jak píšete ve svém emailu, je pro Vás současný význam ostrůvku neoddiskutovatelný. Píšete o psychologickém prvku, entomologickém, urbanistickém a krajinném hledisku či estetickém vnímání. Ne všechno lze ale posuzovat pouze podle tohoto pohledu.

Jak jistě víte, tak starosta obce nebo města je představitelem samosprávy. Veškerá správní řízení jsou věcí státní správy, která se řídí platnými zákony. I já se musím řídit platnými zákony a nesmím podle nich zasahovat do správního řízení o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního řízení. To bych pak mohl rozhodovat a určovat, komu se povolí postavit rodinný dům nebo garáž a kdo musí zbourat tu či onu budovu, protože mu vystavím demoliční výměr. A to podle zákona starosta nesmí. Jsem pouze starosta, který má své povinnosti a pravomoci. Ale mezi pravomocemi není možnost, o které píšete v poslední tučné větě "zasáhnout z moci úřední". Starosta již není vedoucí tajemník OVKSČ, jak jsme to znali před 20 a více lety. Starosta plní usnesení rady a především zastupitelstva města. A zastupitelstvo rozhodlo v roce 2007, že se využije velkých finančních prostředků z rozpočtu státu na protipovodňová opatření.

K tomu přistupují zákonné povinnosti s.p. Povodí Vltavy, jako správce vodních toků, se o koryta řek starat. V dnešní MFDnes si na str. C3 můžete přečíst, že stát vyčlenil na protipovodňová opatření necelých 750 mil. Kč pro celý Jihočeský kraj. Z toho dostal Český Krumlov 180 mil. Kč a Veselí nad Lužnicí také 180 mil. Kč. Na některá města a obce nezbyde a musejí si to zaplatit ze svých rozpočtů nebo si pomoci jinak. Dívám se na to jako starosta i z tohoto pohledu, že tolik peněz nám nikdo jen tak nedá a vlastní prostředky z městského rozpočtu můžeme využít např. na rekonstrukci komunikací, mostů nebo revitalizaci sídlišť.

Jako starosta musím mít širší pohled na dění v našem městě. Dobře si pamatuji léto 2002, které se týkalo velké části obyvatel našeho města a pak je poplatná moje věta, že „spokojenost nás, občanů, je pro město tou nejlepší vizitkou“. Škody na majetku a následné sanační práce si vyžádaly stamilionové částky. A drtivá většina obyvatel si nepřeje, aby se něco takové opakovalo. Úkolem vedení města a zastupitelstva je udělat pro toto přání vše. A když to někdo cizí, jako např. stát, zaplatí, tak můžeme jenom poděkovat. Stálo to mnoho sil a stovky hodin jednání, než jsme ty peníze dostali právě my, obyvatelé města Český Krumlov.

S pozdravem
                      Luboš Jedlička

čtvrtek 12. 3. 2009

 Vážený pane starosto,

   děkuji za odpověď. Věřte prosím, že nijak nezpochybňuji význam financí, které Český Krumlov získal a za něž je nutné provést úpravy v povodí Vltavy v rámci protipovodňových opatření (oprava či výstavba nových jezů apod.). Také si jakožto dlouholetý občan Českého Krumlova žijící v samotném centru města velmi dobře pamatuji povodeň z roku 2002 jako přímý účastník i pomocník při likvidaci jejích následků.

   O to nyní nejde. Rád bych se vrátil k meritu věci mého otevřeného dopisu. Napsal jsem Vám několik důvodů, proč má a musí ostrůvek po Lazebnickým mostem zůstat. Jde tedy o ostrůvek. Můžete mi napsat alespoň tolik důvodů jako já Vám, proč musí ostrůvek úplně zmizet?

    Stále trvám na tom, že jeho záchrana spočívá nyní na Vás (starosta města, rada města a zastupitelstvo). Řadoví občané mohou být v tomto případě pouze iniciátory.

                               Děkuji a přeji hezký den     Jiří Havlík

pátek 13. 3. 2009

 Dobré ráno pane Havlíku,

nepovažuji se za odborníka v oblasti hydro, tak Vám nepopíši jasné důvody, proč musí být naplavený ostrůvek odstraněn. Viděl jsem jen studie, propočty, staré a nové profily koryta řeky a zpracovávaly to dvě specializované firmy pro s.p. Povodí Vltavy. Ze studii a dokumentace vzešla potřeba odstranění ostrůvků, úpravy dna koryta, sanace břehů a úprava jezů. Je to hodně specializovaná problematika, která vyplývá z lidské historické moudrosti, že "vodě neporučíš".

Asi jsem Vás svojí odpovědí neuspokojil a věřte, že i já věřím odborníkům a nehraji si na "všeználka".

Hezký víkend přeje
                                Luboš Jedlička

čtvrtek 19. 3. 2009

 Vážený pane starosto, vážená paní místostarostko, vážená městská rado,

dovolte nám v souvislosti s protipovodňovými opatřeními otázku: Proč nebyli občané města informováni o probíhajících pracích na tzv. protipovodňových opatření ve Zpravodaji města Český Krumlov?

Při pečlivém listování celým ročníkem 2008 a také již vydanými čísly 2009 jsme nenašli jedinou, zdůrazňujeme JEDINOU zmínku o chystaném kácení stromů na vltavských březích a už vůbec ne o likvidaci ostrova pod Lazebnickým mostem. V čísle 2 z roku 2008 je na straně 7 krátký článek „Protipovodňová opatření na Polečnici“. O Vltavě ani slovo. V čísle 12 z roku 2007 je na str. 3 krátká obecná informace o protipovodňových opatřeních na Vltavě bez bližší konkretizace.

Listování posledním ročníkem městského zpravodaje ukazuje, jaké informace dostáváme, doplněné o snímky periodicky se opakujících, pozitivně naladěných tváří. Nechceme zpochybňovat nekonečný výčet úspěchů, které jsou na stránkách měsíčníků zveřejňovány, ale máme dojem, že město nemá potřebu řešit také problémová témata, která jako by neexistovala.

Jak lze potom vnímat Zpravodaj jako seriozní zdroj informací, když zde není uvedena, natož podrobně rozebrána, zatím největší investiční akce v Městské památkové rezervaci Český Krumlov. Takový je obraz Zpravodaje města Český Krumlov. Zpravodaj města Český Krumlov je distribuován do všech poštovních stránek města a tudíž se teoreticky dostane ke každému občanu. Neumíme si představit efektivnější způsob, který by se dal pro šíření informace využít.

A podstatná informace o záměrech, které radikálně mění vzhled centra města (zapsaného na seznamu UNESCO) a které se nesetkaly s téměř žádnou podporou, tak na takovou informaci se za více než rok nenašlo místo. Rekonstrukce Lazebnického mostu byla v průběhu loňského i letošního roku zmíněna několikrát a v posledním čísle na více než celou stránku. 

Pokud nás město informovalo na svých úředních vývěsních místech, pak si dovolíme podotknout, jak obecně víme, vývěsní místa se uplatňují  pouze jako doplňkový informační zdroj, kde se navíc neuvádí podrobnější specifikace s uvedením případných problémových bodů.

Další možnost, jak může město informovat své občany, je prostřednictvím webových stránek www.ckrumlov.info, ale zde se objevil článek k danému tématu až 11. 3. 2009!

V neposlední řadě  je také otázka, proč tak rozsáhlá akce neproběhla veřejným schválením na městském zastupitelstvu?

Tvrdí-li město, že své občany o kácení stromů a likvidaci ostrova informovalo, pak se ptáme: KDY, JAK a KDE ?

       Děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem

      Jiří Havlík, Jiří Bloch;      Český Krumlov

pátek 20. 3. 2009

Dobrý podvečer pane Havlíku,

rada města se celou věcí ohledně projektu protipovodňových opatření na řece Vltavě zabývala na jednání dne 16.3. a uložila mj. úkol, aby odbor investic jednal s vedením dodavatele díla a s vedením investora s.p. Povodí Vltavy o možnostech zachovat ostrov v rámci tohoto projektu. Nyní se hledají řešení a až budeme znám výsledek, tak vás s ním seznámíme. Vynasnažíme se, aby ostrov (upravený a se zelení) zůstal na svém místě.

Hezký víkend
                      Luboš Jedlička

neděle 22. 3. 2009

Vážený pane starosto,

    děkujeme za příznivou zprávu a také očekáváme kladný výsledek jednání se s. p. Povodí Vltavy.

Bohužel stále neznáme odpovědi na otázky uvedené zde:

http://www.havlikjiri.cz/VIZECK/aktualne/otazky.html

   Aby se předešlo dalším případným nedorozuměním mezi vedením města a jeho občany, žádáme v co nejkratší době vyvěsit na webových stránkách města (www.ckrumlov.info) kompletní projektovou dokumentaci týkající se úprav a změn v rámci protipovodňových opatření jak na VLTAVĚ, tak i na POLEČNICI.

   Zpravodaj města jako hlavní informační zdroj Městkého úřadu v Českém Krumlově v tomto případě zcela selhal, a proto se domníváme, že nastal čas jeho proměny - především obsahové ale i formální.

Předem děkujeme za odpovědi a také, jak věříme, definitivní příznivou zprávu o „ostrovu“.

       Hezké dny přejí        Jiří Havlík, Jiří Bloch, Hana Kodíčková  

středa 20. 5 2009

Vážený pane starosto,

v pondělí 18. 5. 2009 byl fakticky zlikvidován ostrůvek v řece Vltavě v centru Českého Krumlova, a to

- navzdory petici z roku 2002 (požadovala pouze odstranění jeho horní části)

- navzdory otevřenému dopisu ze dne 12. 3. 2009 požadujícího zachování ostrova

- navzdory petici z jara 2009 s více než 800 podpisy občanů požadujících zachování ostrova

- navzdory petici obyvatel Parkánu ze dne 3. 4. 2009 požadujících zachování ostrova

- navzdory faktu, že nikdo, nikdy a nikde nevysvětlil nutnost totální likvidace ostrova

- navzdory fyzické likvidaci několika snůšek vajec i neodrostlých mláďat kachny divoké, konipase horského a konipase bílého.

Odpovězte mi, prosím, na jedinou otázku: Jste nyní spokojen?

                                  Děkuji   Jiří Havlík, Český Krumlov

P.S. Já osobně nepovažuji obetonovaný kus pozemku v délce cca 15 metrů od pilíře Lazebnického mostu za adekvátní náhradu ostrova. Vy ano?

Na vědomí: členové rady města Český Krumlov

Otázky zůstaly dodnes bez odpovědi . . .