 Březen / 2009 |
|
|
|
V pondělí 18. 5. 2009 byl ostrov v Č. K. definitivně zlikvidován bagry
|
||
|
Zde je: xx Odkaz na krásu ostrova, kterou už nikdy neuvidíte...
|
||
|
Státní podnik Povodí Vltavy ve spolupráci s námi volenými zástupci města (městským úřadem) Český Krumlov nás „obdarují“ novým - „bezpečným“ ostrovem, který nejspíš nikdo nechce...
|
||
|
Petice obyvatel Parkánu 3.4.2009 Petice obyvatel Parkánu ze září 2002 ! Průkopnický protipovodňový program ve Skotsku ! Foto - historie a vývoj ostrova Fotogalerie ostrova a fotomontáže budoucího stavu Stromy na Náplavce, foto: Zb. Dočkal Odstranění příbřežní zeleně z pohledu urbanisty Ing. arch. O. Melouna Korespondence: Jiří Havlík -- starosta města Č.K. Ing. Luboš Jedlička Z korespondence: J. Havlík -- pan Antonín Princ Korespondence: J. Havlík -- místostarostka města Č.K. Ing. Jitka Zikmundová Užitečné legislativní informace k tématu
|
|
|
|
Odkazy: http://krumlovbrit.blogspot.com/xx http://czechproperty.blogspot.com/xxwww.ckrumlov.cz/vltava. |
||
|
Dopis adresovaný vedení města Český Krumlov ze dne 14. 5. 2009 Vážený pane starosto, vážená paní místostarostko, vážená městská rado, občanská iniciativa na záchranu ostrova se od samého počátku snažila o zachování ostrova ve stávající podobě, resp. jeho redukované části z důvodů již mnohokrát publikovaných. Likvidace ostrova a následné vytvoření (modelování) jeho nového tvaru nebylo a není předmětem našich aktivit ani obsahem petice na záchranu ostrova. Děkujeme představitelům města za iniciativu při zachování alespoň dílčího přírodního rámce vltavského řečiště, přesto nás výsledné řešení přiliž neuspokojuje. V našem kompromisním návrhu nadále preferujeme ponechání části ostrova ve svém východním okraji v širší části řečiště, kde se daleko výrazněji pohledově uplatňuje a navíc zde má ve své hmotě již více než stoletou tradici. V Českém Krumlově dne 14. 5. 2009 Jiří Havlík, Jiří Bloch, Hana Kodíčková
|
||
|
Ještě k ostrovu pod Lazebnickým mostem V posledních dnech vyvolaly u českokrumlovské veřejnosti plánované úpravy koryta Vltavy v historické části Českého Krumlova velký ohlas.V Českokrumlovském deníku uveřejnila řada autorů příspěvky k této problematice. Plánovaný zásah byl posuzován z řady hledisek. Byl komentován možný efekt plánovaných úprav pro zmenšení záplavového území, dopady změn na přírodní prostředí vodního toku, byla zpřesněna historie ostrova pod Lazebnickým mostem, byl představen pohled architekta - urbanisty atd. Prezentované názory lze ještě doplnit o několik poznámek. Původní rozsah protipovodňových opatření byl rozšířen o odstranění ostrova, odtěžení a zvýšení některých partií břehů, kácení velkého počtu stromů atd. Lze jen těžko pochopit, že takto rozsáhlé úpravy nebyly vedle vlivu na životní prostředí posuzovány také z architektonického, urbanistického, historického a památkového hlediska. Součástí projektu velké investiční akce za několik desítek miliónů korun by měla být animace a vizualizace plánovaného záměru s možností vyjádření řady institucí. Zpracovaná dokumentace měla být prezentována formou veřejné diskuze pro odbornou veřejnost a další zájemce. Skutečnost však byla značně odlišná. 
Zpravodaj města vydávaný Městským úřadem v Českém Krumlově (distribuován měsíčně zdarma v nákladu kolem 6000 výtisků téměř do každé českokrumlovské domácnosti) se o protipovodňových opatřeních na Vltavě zmiňuje pouze zcela obecně v prosinci 2007 několika řádky bez jakékoliv zprávy o zamýšleném kácení stromů, popř. bagrování ostrova. V posledním roce se o této akci vůbec nepsalo, dokonce ani v nedávné celostránkové informaci věnované opravě Lazebnického mostu není obsažena žádná zmínka o plánovaných záměrech s ostrovem, který na střední pilíř mostu bezprostředně navazuje. Na seznámení čtenářů s jednou z největších investičních akcí v Českém Krumlově v posledních letech prostě nezbylo téměř žádné místo, i když jsou jiným méně závažným tématům věnovány celé strany. (První informace jsme se dočkali až v pátek 20. března více než 14 dnů po zahájení prací. Naštěstí zde již o odstranění ostrova není žádná zmínka). Pro úplnost nutno dodat, že pozornosti autorů „Žádosti o zachování ostrova“ unikly dva články z období minulých dvou let uveřejněné v Českokrumlovském deníku, které byly zaměřeny na protipovodňová opatření na Vltavě, včetně drobné zmínky o plánovaném odstranění ostrova. Prioritou veškerého dění v Českém Krumlově by mělo být zachování současných pohledů na historickou scenérii města, kterými si naše město získalo světový věhlas. Bez nadsázky lze tvrdit, že se v Čechách po pražských Hradčanech jedná o architektonické panoráma číslo dvě, často pro svoji atraktivitu využívané na obálkách kalendářů, propagačních materiálů, ale i seriózních publikací. Česká republika má v rámci celého světa nejvíce památek UNESCO v přepočtu na počet svých obyvatel. Nemáme moře, nemáme nebetyčné hory se skalnatými štíty a ledovci. Co jiného bychom tedy měli víc chránit a považovat za nedotknutelné, než naše objekty zařazené do seznamu světového kulturního dědictví. Český Krumlov se díky své jedinečné terénní konfiguraci odlišuje od ostatních našich památek UNESCO právě svou vzácnou harmonií přírodních krás a architektury. A teď si jen tak bez jakýchkoliv debat odstraníme v popředí prvního plánu hlavního českokrumlovského plenéru vzrostlou vegetací a říčním ostrov ? Domnívám se, že nám v dnešní době, více než kdy jindy, chybí citlivý městský architekt, který by si dokázal shromáždit potřebné podklady a po jejich vyhodnocení nalezl vyvážené řešení. Chtěli bychom poděkovat všem českokrumlovským občanům, kteří podpořili Žádost o zachování ostrova. Jiří Bloch, 24.3.2009
|
||
|
Otevřený dopis vedení města Český Krumlov ze dne 19. 3. 2009 Český Krumlov 19. 3. 2009 Vážený pane starosto, vážená paní místostarostko, vážená městská rado, dovolte nám v souvislosti s protipovodňovými opatřeními otázku: Proč nebyli občané města informováni o probíhajících pracích na tzv. protipovodňových opatření ve Zpravodaji města Český Krumlov? Při pečlivém listování celým ročníkem 2008 a také již vydanými čísly 2009 jsme nenašli jedinou, zdůrazňujeme JEDINOU zmínku o chystaném kácení stromů na vltavských březích a už vůbec ne o likvidaci ostrova pod Lazebnickým mostem. V čísle 2 z roku 2008 je na straně 7 krátký článek „Protipovodňová opatření na Polečnici“. O Vltavě ani slovo. V čísle 12 z roku 2007 je na str. 3 krátká obecná informace o protipovodňových opatřeních na Vltavě bez bližší konkretizace. Listování posledním ročníkem městského zpravodaje ukazuje, jaké informace dostáváme, doplněné o snímky periodicky se opakujících, pozitivně naladěných tváří. Nechceme zpochybňovat nekonečný výčet úspěchů, které jsou na stránkách měsíčníků zveřejňovány, ale máme dojem, že město nemá potřebu řešit také problémová témata, která jako by neexistovala. Jak lze potom vnímat Zpravodaj jako seriozní zdroj informací, když zde není uvedena, natož podrobně rozebrána, zatím největší investiční akce v Městské památkové rezervaci Český Krumlov. Takový je obraz Zpravodaje města Český Krumlov. Zpravodaj města Český Krumlov je distribuován do všech poštovních stránek města a tudíž se teoreticky dostane ke každému občanu. Neumíme si představit efektivnější způsob, který by se dal pro šíření informace využít. A podstatná informace o záměrech, které radikálně mění vzhled centra města (zapsaného na seznamu UNESCO) a které se nesetkaly s téměř žádnou podporou, tak na takovou informaci se za více než rok nenašlo místo. Rekonstrukce Lazebnického mostu byla v průběhu loňského i letošního roku zmíněna několikrát a v posledním čísle na více než celou stránku. Pokud nás město informovalo na svých úředních vývěsních místech, pak si dovolíme podotknout, jak obecně víme, vývěsní místa se uplatňují pouze jako doplňkový informační zdroj, kde se navíc neuvádí podrobnější specifikace s uvedením případných problémových bodů. Další možnost, jak může město informovat své občany, je prostřednictvím webových stránek www.ckrumlov.info, ale zde se objevil článek k danému tématu až 11. 3. 2009! V neposlední řadě je také otázka, proč tak rozsáhlá akce neproběhla veřejným schválením na městském zastupitelstvu? Tvrdí-li město, že své občany o kácení stromů a likvidaci ostrova informovalo, pak se ptáme: KDY, JAK a KDE ? Děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem Jiří Havlík, Jiří Bloch Český Krumlov
|
||
|
|
||
|
Otevřený dopis k zachování ostrůvku v Českém Krumlově Vážený pane starosto, vážená paní místostarostko, v rámci probíhající rekultivace a protipovodňových opatření říčního toku Vltavy v centru města Český Krumlov má dojít rovněž k odstranění - likvidaci protáhlého ostrůvku pod Lazebnickým mostem. |
||
|
Současný význam tohoto „mikrobiotopu“ je neoddiskutovatelný - hnízdiště a bezpečný azyl pro desítky kachen divokých, hnízdiště stěhovavého a vzácného konipase horského, území občasného výskytu vydry říční. Z entomologického hlediska je to místo výskytu druhové pestrosti hmyzu a rovněž rostlinný porost vykazuje na tak malý prostor značnou diverzitu. |
||
|
Z psychologického hlediska se jedná (resp. jednalo - před vykácením stromů) o významný prvek v samotném centru města. Pohled na přírodní zeleň a faunu je zklidňující a inspirující nejen pro místní obyvatele, ale z velké části i pro turistickou veřejnost. |
||
|
V neposlední řadě je velmi podstatné hledisko urbanistické a krajinné. Totální likvidací ostrůvku a případnou necitlivou rekultivací levého břehu se z říčního toku stane stoka, která bude mít daleko k příjemnému estetickému vnímání této části města. Vzrostlá zeleň tvořila přirozenou akustickou bariéru. Měřitelnost malebnosti okolí Lazebnického mostu s ostrůvkem a zelenými vzrostlými stromy je sporná, ale toto místo se bez stávající zeleně a ostrůvku stane nezáživným a pouhým kulisním představením s regulovaným tokem Vltavy. |
||
|
To jsou důvody pro zachování ostrůvku, byť případně i ve zmenšené podobě. Ke cti moderního člověka patří nejen život v koexistenci s přírodou, ale především její ochrana. |
||
|
Věřím, vážený pane starosto města Český Krumlov, že uděláte maximum pro to, abyste mohl být i nadále hrdý, že „spokojenost nás, občanů, je pro město tou nejlepší vizitkou“, jak píšete ve své zprávě „O stavu města Český Krumlov v roce 2008“ ze dne 16. února 2009. |
||
|
Z moci úřední jste to v tuto chvíli především Vy, kdo ještě může učinit nápravu a zvrátit rozhodnutí, které, jak se ukazuje, nepatřilo k těm šťastným a prospěšným. Je to jen otázka vůle. |
||
|
Jiří Havlík, výtvarník, Český Krumlov |
||
|
|
||
|
Pokud město o akci hovořilo, jak samo říká, dva roky, pak se jednalo o rétoriku ve smyslu rekultivace říčního toku či protipovodňová opatření, nikoliv o jednoznačném vykácení vzrostlých stromů v centru města a likvidaci ostrůvku pod Lazebnickým mostem. |
||
|
Říční naplaveniny a ostrůvky, které vznikaly a vznikají za mostními pilíři, jsou minimálním nebezpečím a téměř nemohou zachytávat při povodních plovoucí tříšť, protože ta je už předem rozrážena právě mostním pilířem. Pro rozrážení náplavových nánosů v podstatě sloužily a perfektně plnily svou funkci tzv. ledolamy, které byly z bytelné kulatiny budovány před každým mostním pilířem - býval i před středovým pilířem Lazebnického mostu. Ty zpravidla dokázaly nanesenou tříšť natolik rozdělit, že ostrovy a stromy na náplavových ostrůvcích za mostními pilíři něměly naprosto žádné problémy s odrážením a případným zachytáváním (resp. nezachytáváním) nanesených a naplavených materiálů. |
||
|
V současné době se ostatně vůbec nejedná o naplaveninu, ale uměle vytvořený pásový ostrůvek, kopírující a respektující tok řeky, který v prvopočátku z odpadního materiálu navezla svého času polská stavební firma Budimex. Další úpravy v části u mostního pilíře pak proběhly v letech po velké povodni z roku 2002 (navážka velkých kamenných kvádrů, které postupně zarostly vegetací). Ostrůvek existuje prokazatelně už několik století a jen krátká intermezza (zpravidla po větší povodni) jsou přerušením v jeho kontinuální existenci. |
||
|
Obávám se, že hlavním důvodem je proinvestovat získané dotace za každou cenu navzdory racionálním důvodům o zbytečnosti některých zásahů nebo projektů v rámci protipovodňových opatření. V konečném důsledků je téměř jisté, že žádná opatření nedonutí přírodu a zejména vodu chovat se podle našich představ. Velká voda prostě vždy v určitých víceméně pravidelných intervalech do města přijde a je nutné zde s tímto faktem žít a přizpůsobit se mu. To nezmění sebelepší protipovodňová opatření. |
||
|
Jednou za pět či více let vyplavený a zničený sklep je nesporným nešťěstím. Pokud se ale ona dotace přerozdělí na škody, které uhradí způsobenou újmu, možná nás všechny překvapí, že výsledek je v konečném zúčtování příznivější, než nákladná rekultivace a celková sanace vltavských břehů v pásmu krumlovského katastru. Příroda se totiž vždy bude chovat podle svých vlastních rozmarů. Velká voda je nutným a přirozeným přírodním cyklem, na který můžeme a musíme být připraveni. Velké vodě ale nikdy neporučíme a nenastrkáme ji do zpevněného říčního koryta. Kdo se o něco takového snaží, bude asi ještě dlouho stát v kaluži svých omylů. |
||
|
Je také otázkou, o kolik cm sníží vodní hladinu při povodních případné odstranění ostrůvku, sníží-li vůbec. Domnívám se, že adekvátní náhradou místo úplného odstranění ostrůvku je zúžení a případné snížení levobřežní navážky v úseku od Lazebnického mostu až po zákrutu pod lávkou u pivovaru. |
||
|
Paradoxním extrémem se stane vybagrované, odtěžené, snížené a o ostrůvek rozšířené koryto řeky. Jistě si každý všiml, že v posledních letech se v horkých měsících řeka zužuje na šířku několika málo metrů (velmi markantně v úseku pod zámkem). Stejně široký „potok“ Vltavy pak pravděpodobně poteče i v úseku pod Lazebnickým mostem. A okolní svažité a bahnité dno bude v létě, jak jinak, silně zapáchat. |
||
|
Vůbec nezpochybňuji nutnost vybudování a zajištění protipovodňových opatření (obnova a zlepšení funkcí jezů, rekultivace náplavky, výsadba stromů apod), ale opravdu dost dobře nechápu, jaký smysl v protipovodňových opatření má odstranění některých stromů kolem řeky v centru města a především likvidace ostrova. |
||
|
Argumentace o stromech jako překážkách při povodních je značně lichá. Pokud se vysloveně nejedná o vrbové porosty, které tvoří shluk několika kmenů z jednoho kořenového systému, pak samostatné kmeny nejsou a ani nemohou být překážkou, na které by se měly zachycovat naplaveniny a působit tak jako hráz zpomalující odtok vody. Hodnota poražených stromů ostatně nespočívá v jejich kapitálovém zhodnocení (vrby, břízy a olše nejsou nijak zvlášť ekonomicky zajímavé dřeviny), ale v ceně jejich významu v dané lokalitě. |
||
|
Co dodat na závěr: Ze vzrostlých, zdravých a krásných stromů zbyly pařezy a těm už nikdo nepomůže. Holt, pařez zůstane už jen pařezem, a vůl volem… |
||
|
Jiří Havlík |
||
|
Jak jsem starej, tak jsem, asi, blbej. Čtu noviny a nemohu se v tom zcela zorientovat. Někdo tvrdí, že se o všem v intencích všeobecné známosti přeci jednalo, ve stejných novinách se pak dočítám, že jsme do ničeho nemohli vlastně mluvit, neboť to není až tak dalece vlastně naše věc. Nevím. Každopádně, co mohu, abych se tak eufemicky vyjádřil - post koitum - se smutkem a jistotou konstatovat jen to, že naše oči již obraz rozsochatých korun v tekoucí vodě neuzří. Zbývá mi toliko zbožné přání, aby vše toto nebylo jenom další dálnicí do pekel, kterážto je, jak jinak, dlážděna "dobrými úmysly". |
||
|
Karel Dvořák - keramik, houslista a dobrodruh |
||
|
Příkladem většího zla z hlediska povodní mohou být tzv. "náplavky" na březích Vltavy ve městě. Spíše než o naplaveniny se jedná o navážky a v některých případech i trvalé stavby. V každém případě jde o markantní zúžení říčního profilu, které v případě velké vody nabývá osudovou dimenzi, když se může podílet na extrémním vzdutí řeky. Jde například o tzv. "náplavku" na levém břehu Vltavy ve směru od Fortny k Lazebnickému mostu. V březnu 2002 se na téma "náplavky" vyjádřil tehdejší starosta v internetovém fóru OIS na téma "Změny v oblasti parkování a dopravy" : Náplavky..."jsou v majetku Povodí Vltava s.p....Současný stav povodí pouze toleruje. Naopak náplavky vzniklé stavbou kolektoru bude muset město odstranit (doufám, že nikoliv v dohledné době)". Další účastník internetové debaty pan Maurer krátce na to reagoval: " ...s tím odstraněním náplavek máte pravdu a mám dojem, že následující vedení radnice Vám asi pěkně poděkuje za takový drahý ořech". Debatu uzavřel opět tehdejší starosta: "...k odstranění je část náplavky od Lazebnického mostu do úrovně vstupu na Fortnu. Ta byla nasypána pro opravu domu čp. 2 Latrán firmou Vidox. Poté závazek odstranění převzal ČKRF pro opravu kostela sv. Jošta a a vedlejšího objektu "špitálského dvora..." Myslím tedy, že namísto ostrůvku by měla přijít na řadu v první řadě zmíněná navážka a další tzv. "náplavky" po proudu na levém břehu by měla být redukována do podoby, jak je zachycena na historických fotografiích. |
||
|
Petr Jelínek, ředitel Regionálního Muzea Český Krumlov |
||
|
Chci se připojit k těm, kteří vyjadřují bolestný úžas při pohledu na pahýly stromů, které tak lahodně krášlily a zjemňovaly kamennou geometrii Krumlova. Dívat se na panorama zámku a Jošta z Parkánského břehu skrz jemně se pohybující koruny stromů muselo pařit k těm nejkrásnějším vjemům „živého“ Krumlova. Teď jen smutek. Nevím, co to říká o naší povaze české, že i v dnešní době, kdy svět začíná chápat organická propojení přírody a kdy se řeší prevence povodní návratem k přirozeným regulátorům, jakými jsou luhy, mokřiny, lesní polykultury atp., se stále na úřadech snaží „poručit větru a dešti“. Beton, pánové inženýři, může leda řešit následky, ne příčiny. A zmizelý ostrůvek poškodí nejen přirozenou krásu Krumlova, ale připraví o domov celou nám milou populaci kachen, které určitě neměly právo o tomto zásahu hlasovat. |
||
|
Hana Kodickova, Český Krumlov |
||
|
Barbarství na Vltavě. Občané jsou v šoku. Nechápavě zírají na to, co se děje. Zděšeně se snaží zjistit, jak se taková zrůdnost mohla stát. Telefonují svým známým. Také mně. Já už o tom něco vím. V pondělí 2. března jsem náhodou šel po náplavce a sevřelo se mi srdce. V té chvíli už u pivovaru ležely rozřezané tři mohutné stromy a dřevorubci se chystali na další. Prozradili mi, že jich mají pokácet celkem 21 a že to mají povolené. Spěchal jsem domů k telefonu. Vedoucí odboru životního prostředí MěÚ, Vlasta Horáková, odpovídala asi v tomto smyslu : ... Já vím, že je to velký zásah, ale nedalo se nic dělat. Je to součást protipovodňových opatření a Povodí Vltavy ani nemělo povinnost žádat o povolení, protože to bylo podle zvláštního předpisu, jen v režimu ohlášení, proto jsme vám to neoznámili. My jsme se s nimi dohodli na náhradní výsadbě dvou sazenic za jeden pokácený strom, ale jinde, například U Svatého ducha. Nebylo to vynutitelné, ale oni byli vstřícní. Na náplavce Povodí trvá na tom, že zde nesmí zůstat žádný strom, dokonce ani mobiliář... Chtělo se mi říci něco velmi ostrého, ale udržel jsem nervy na uzdě. Zeptal jsem se, jak se má v této lokalitě rozšířit koryto. Bylo mi sděleno, že v různých místech různě, maximálně však o 2,5 m. Samozřejmě jsem namítl, že v takovém případě bylo možné se staletým vrbám vyhnout a nechat je stát. Paní vedoucí se podivila : „A to bychom tam měli dělat nějaké zálivy“? Konec reportáže. Samozřejmě, že stromy mohly a měly dál růst. Už ve fázi projektu odbor životního prostředí měl s kácením striktně nesouhlasit. Žadatel by pak podle toho musel projekt upravit, třeba s mírnými „zálivy“, které by ostatně přispěly k přijatelné přírodní podobě nábřeží. Kácení pak mohl zabránit i ve fázi ohlášení. Zodpovědný odbor městského úřadu se tedy jen vymlouvá. Prostě fatálně selhal a zdaleka to nebylo poprvé. Přímým původcem a iniciátorem této nepochopitelné a nesmyslné svévole je ovšem státní firma Povodí Vltavy pod vedením pana Zídka, jehož si jistě pamatují všichni v r. 2002 vyplavení Krumlováci /řídil tehdy odtok z Lipna, aniž se občané dozvěděli, kdy a s jakými důsledky otevře stavidla naplno/. Naše občanské sdružení /Památkářská obec českokrumlovská/ se s touto osobou potýká už řadu let. Například proto, že hodlá nesmyslně zlikvidovat barokní kamenný most přes Polečnici a že protiprávně nechal zničit historický, více než 100 let starý kovový plot u Linecké školy. Ale to jen na okraj. Zpět ke kácení stromů na latránském nábřeží. Téměř vesměs /kromě jedné břízy/ šlo o vrby. Nejspíše vrby bílé. To je strom, který se kromě přirozeného rozšíření vysazuje na březích vodních toků pro jejich zpevnění, tedy právě pro ochranu před povodněmi. Nepochybně také zde byly tyto až staleté vrby vysazeny z tohoto důvodu. A nyní příjde nějaký technokrat, který je považuje za překážku čemusi. Během jednoho či dvou dnů zlikviduje život dvaceti velkých, krásných a zdravých stromů, které působily lidem úlevu a potěšení, ptákům a dalším živočichům útulek. Pro informaci čtenářům jsem změřil průměry čerstvých pařezů. Nebudu je vypisovat jednotlivě. Ale pohybují se od 50 do 120 cm. A tento hnusný a drastický počin pachatel ještě nazývá „úklidem břehů řeky“. Nuže, je už bohužel po všem, ale tato terminologie asi nejlépe svědčí o způsobu myšlení takovýchto osob. Jsou více nebezpečné, než běžně vnímáme. Dokážou jediným hloupým nápadem či podpisem zničit to, co nám činí život příjemným a snesitelným. Zvláště když nefungují správní orgány, které by tomu měly bránit. Čtenáře asi nepotěším, když jim sdělím, že ani na území našeho města podobným zhůvěřilostem z podnětu Povodí Vltavy, s.p. nemá být konec. Stejně nesmyslným, kontraproduktivním a nesmírně drahým je projekt tzv. protipovodňových opatření na Polečnici. Jeho součástí je m.j. zvýšení tzv. staré chvalšinské silnice u Dobrkovic až o 1,5 m. A výsledek? Kanalizace vodního toku, nemožnost rozlití do okolí a v důsledku toho plný náraz vzedmuté vody do zastavěného území města včetně městské památkové rezervace. A to ještě není všechno. Starou chvalšinskou silnici v tomto úseku už od 18.století lemuje dubová alej. Paty sromů snesou přísyp zeminy do 30 cm, vyšší je už ohrožuje. Pokud by tedy byl projekt /také již schválený m.j. odborem životního prostředí/ realizován, znamenalo by to zánik jedné z nejcennějších částí historické aleje z Č.Krumlova do Červeného Ddvora. Zatím tomu brání statečný most, který bez úhony odolal i pětisetleté vodě v roce 2002. A naše žaloba proti jeho zničení. V posledním koutku duše mi zbývá i naděje, že již propadla nebo propadne státní dotace na tento veskrze špatný a škodlivý záměr. Po pátku třináctého budeme vědět víc. Toho dne se bude v Praze konat soudní jednání o mostu. |
||
|
Zbyněk Dočkal /starosta Památkářské obce českokrumlovské/ |
||
