Technické památky v údolí Polečnice 

zpracoval Jiří Bloch, Český Krumlov

Dosavadní obnova historických objektů českých měst byla zaměřena především na opravy měšťanských domů, zámeckého areálu a církevních památek. Tato etapa pomalu končí. Zájem představitelů historických měst se více zaměřuje na revitalizaci technických objektů v historických předměstích a na hledání nového způsobu jejich využití.    

Výraznější nástup tohoto procesu je patrný i v Českém Krumlově, kde například v minulém roce byly velice citlivě opraveny v zámeckém areálu řemeslné objekty kovárny, sýpky, prachárny. V nedávných letech byly v městě opraveny technické objekty tzv. Porákova domu (v zóně Ambit – dnes obchodní a administrativní centrum firmy Vidox s. r. o., bývalé bednářské dílny – restaurace Tornádo, Seidlova fotoateliéru. Po letitém váhání zahraničního investora byly konečně započaty opravy objektů bývalého Mrázkova mlýna a bývalých jatek. V současné době v Českém Krumlově vznikají ideové koncepty dvou řemeslných expozic: Muzea řemesel na prvním zámeckém nádvoří a Dvorů řemesel v bývalém klášteře klarisek.

Zatím ještě nemáme širší povědomí o skutečnosti, že Český Krumlov je zřejmě jediné naše historické město, kde zůstaly zachovány téměř všechny panské a měšťanské obecní stavby (stavby převážně technického charakteru): např. zbrojnice, mlýny, pivovary, papírna, valcha, barvírna, kovárna, sýpka, aj.

Je přirozené, že součástí péče o technické památky v Českém Krumlově by mělo být   v blízké budoucnosti i nové vytýčení stezky po převážně technických památkách dolního toku  Polečnice, tedy lokality bezprostředně navazující na území rezervace světového kulturního dědictví Unesco. Polečnice byla vedle Vltavy pro velký počet zdejších technických zařízení tradičním zdrojem vodní síly.V úseku od Kájova k Budějovické bráně bylo provozováno v průběhu staletí několik mlýnů, hamrů, pila na vzácné dřevo, brusírna drahých kamenů, prachárna, přečerpávací zařízení aj. Přes výrazné ztráty v poválečném období, především na technickém vybavení řemeslných provozů, se zde dochoval početný soubor technických objektů, které bychom měli zachovat pro budoucí generace.

Z navrženého souboru lze uvést několik technických památek nadregionálního významu. Obtížně bychom hledali v Čechách pět kamenných mostů na vodním toku ve vzdálenosti pouhých tří kilometrů. Dobrkovický mlýn s pozdně středověkými a renesančními budovami patří k našim nejstarším dochovaným mlýnským areálům. Technické vybavení Dobrkovického hamru s bucharem je vedle Buškova hamru u Trhových Svin zřejmě jediným dochovaným zařízením tohoto typu jižních Čech. I v dnešní době je pozoruhodné originální řešení z větší části zaniklého přečerpávacího zařízení u Vodotrysku se zachovanou původní plánovou dokumentací.

 Návrh naučné stezky Polečnice v Českém Krumlově

Stezka probíhá v údolí dolního toku říčky Polečnice. Je jednosměrná, přibližně 3, 5 km dlouhá, má 18 zastavení. Začíná na prvním zámeckém nádvoří v Českém Krumlově, končí ve Starých Dobrkovicích u Českého Krumlova. Zastavení u převážně technických historických objektů doplňují přírodní lokality a jedno archeologické stanoviště. Stezka je umístěna téměř výlučně v KÚ Českého Krumlova, KÚ Kájov - Staré Dobrkovice.

Na plánové dokumentaci z roku 1762 je zachycen plán Knížecí cesty mezi Českým Krumlovem a letním sídlem Schwarzenbergů na zámku v Červeném Dvoře. Nová komunikace se začátkem u západní brány Jelenky z větší části navazuje na starší cestu. V některých místech však byly budovány úseky s novými mosty přes Polečnici. Ke křižovatce před Kájovem plánová dokumentace zachycuje pět nových mostů. Tok Polečnice je zde také veden přibližně v úseku dnešních Nových Dobrkovic novým vyzděným korytem (tento záměr byl také realizován). V souhlase s pozdější skutečností bylo v úseku od vápencového lomu ke křižovatce u Kájova plánováno vysazení aleje stromů. Velice ilustrativně je na mapě zachycena zástavba podél toku např. Staré Dobrkovice, Křenov, technické stavby atd.

1. Kovárna

Kovárna na 1. zámeckém nádvoří patří k nejmalebnějším dochovaným technickým památkám Českého Krumlova. Byla zřízena v roce 1654 úpravou jednoho z objektů zrušeného pivovarského areálu na 1. zámeckém nádvoří během třicetileté války. Účty stavitele Antonia Pertiho v podstatě odpovídají současné stavební podobě objektu kovárny, která se skládala z provozní a obytné části. Hlavním provozním prostorem byla dílna s novým zaklenutím valenou klenbou na dodatečně přiložené pilíře. Na dílenský prostor zřejmě již od barokního období navazovala prostorná dřevěná předsíň pro kování koňů.

Z původního vybavení kovárny se dochovala výheň a kamenný podstavec pro kovadlinu. Zřejmě již v předválečném období provoz kovárny zanikl. V plánové dokumentaci z roku 1943 je zde uveden byt kočího.

2. Bývalý pivovar

Objekt bývalého pivovaru je umístěn na 1. zámeckém nádvoří, kde jeho severní průčelí tvořilo součást hradebního opevnění českokrumlovského hradu a zámku. Vznikl v době velkého rožmberského hospodářského rozmachu rožmberského dominia. Jeho výstavba byla dokončena v době  správy rožmberského dominia proslulým regentem Jakubem Krčínem z Jelčan. Poměrně brzy, již v roce 1623 byl provoz zámeckého pivovaru přesunut do areálu zbrojnice a bývalého vdovského sídla Anny z Roggendorfu. Původně přízemní budova s rozsáhlými sklepy byla později zvýšena o patro (1703) a přeměněna na sýpku. V průběhu 18. a 19. století byla část západní budovy upravena na byty pro poddané zámku. V objektu byly také umístěny řemeslnické dílny truhláře a koláře. V původního pivovaru se dochovala sladovna, ležácké sklepy (dnes rozdělené cihelnými příčkami), náduvník s výpustným žlabem, valečka, varna?

3. Most u Budějovické brány

Současně s výstavbou předsunutého opevnění s Budějovickou bránou zde byl umístěn dřevěný most s padací lávkou přes vylámaný vodní příkop, který byl zároveň vyústěním Polečnice z bývalého zámeckého rybníka. Původní konstrukce byla v roce 1729 nahrazena kamenným mostem se čtyřmi půlkruhovými oblouky. Z panského rybníka zůstala dochována hráz v úseku od dnešní budovy pošty k Budějovické bráně. Při budování kolektoru v 90. letech 20. století byly u dnešní budovy pošty zachyceny zbytky kamenného mostku přes původní výtok z rybníka, probíhající podél latránského opevnění. Nejstarší zmínky o zámeckém rybníku jsou z roku 1453. V době třicetileté války byla část rybníka zasypána předsunutými bastiony. K celkovému zrušení rybníka došlo v 1. polovině 18. století.

4. Plášťový most

První zmínka o mostu Na plášti pochází z 15. století. Dřevěná konstrukce z roku 1686 byla vystavěna na dvou kamenných pilířích a zřejmě konstrukčně navazovala na starší most s padací lávkou u vstupu do Horního hradu. V letech 1706 – 1708 byly nad mostní konstrukcí postaveny dvě samostatné kryté chodby, horní do zámecké zahrady a dolní do zámeckého divadla. Kolem roku 1764 byl zbudován dnešní kamenný klenutý most. V roce 1777 spojením dvou oddělených krytých chodeb do jedné konstrukce získal most svoji dnešní podobu.

5. Prachárna

Objekt renesančního původu byl zabudován do předsunutého středověkého opevnění. Vnitřní prostory jsou klenuté v obou podlažích. V severní stěně se dosud dochovaly střílny. Je pravděpodobné, že původní technické zařízení mohlo být poháněno vodním kolem na odtokovém kanálu z Polečnice v příkopu pod Plášťovým mostem. Izolovaná poloha byla vhodná k přechovávání výbušnin určených především pro potřeby panské myslivosti. Již v 19. století však byl objekt využíván jako byt.

6. Šiškárna

Šiškárna, neboli luštírna semen byla vystavěna v historizujícím neogotickém duchu zřejmě podle návrhu známého architekta Deworetzkého (autora architektonického historizujícího konceptu zámku Hluboká) byla postavena v roce 1853. Objekt sloužil k získávání semen z šišek jehličnatých stromů. Tento provoz tak umožňoval realizaci rozsáhlých zalesňovacích projektů na Schwarzenberském panství. V luštírně semen byly šišky nejprve uloženy na suchém dobře větraném místě.V samotném prostoru luštírny byly šišky postupně zahřívány až na 50 stupňů, kdy docházelo k postupnému otevírání šišek a šetrnému vyluštění. V konečné fázi bylo ještě provedeno odkřídlení a vyčištění nově získané suroviny.

Luštírna semen dnes restaurace Jelenka byla postavena na bývalém ostrůvku zámeckého rybníka, který byl zřízen v letech 1593 – 98 pro umístění zahrady s lusthausem. Později je na tomto místě umístěna výrobna sanytru (ledku amonného) Nedaleko byla umístěna brusírna drahých kovů a pila na zpracování exotických dřev. (Toto technické zařízení mělo nepohybně také vodní pohon.) Od roku 1597 zde existuje obora. V roce 1800 byl zřízen Schwarzenberský hospodářský ústav s pokusnou zahradou na místě bývalého ostrůvku (např. se zde prověřovaly nové odrůdy brambor). Po zrušení hospodářského ústavu v roce 1850 (byl značně poničen při katastrofální povodni v roce 1848) na tomto místě vznikl malý parčík, přeměněný ve druhé polovině 20. století na autobusové nádraží a nakonec na současné parkoviště osobních automobilů.

..7. Kamenný most na Chvalšinské silnici

Mostem u brány do Jelenky začínala podle plánu z roku 1762 nově budovaná knížecí cesta ze zámku Český Krumlov do letního zámeckého sídla v Červeném Dvoře. Na mapě stabilního katastru z roku 1827 je most zachycen jako zděná konstrukce. Most je postaven z lomového zdiva. Ze středního pilíře vystupuje půlkruhově ukončený protivodní náběh z kamenných kvádrů, krytý vodorovnou kamennou deskou s drobným profilem. Stěnu mostu po proudu člení pouze mírně šikmo vystupující střední pilíř. Původní kamenný parapet se nedochoval, byl nahrazen kovovým zábradlím. Mostovka je pokryta asfaltem. Zábradlí novodobé železné, z předválečného období zůstaly na několika místech kamenné patníky. Krátký úsek původního kamenného zábradlí s betonovým potěrem se zachoval na východním okraji mostu.

8. Bývalé sádky

V tomto prostoru byly ještě v poválečném období umístěny kolem budovy bašty sádky a malé rybníčky napájené přívodním kanálem. Na mapě z roku 1762 je zde zachyceno osm haltýřů a dva rybníčky. Bylo by možné uvažovat o obnovení přívodního kanálku v parkové úpravě (původně zásoboval vodou haltýře), který by zároveň mohl být využit jako odtokové odlehčovací koryto ohroženého historického mostu (zastavení č. 7). V tomto korytě by mohly být např. instalovány repliky dobového hornického zařízení (již jako součást Hornického muzea) určené k propírání vytěžených rud a k rýžování. Tato zařízení jsou zachycena v početném souboru dobových grafických předloh. Zajímavé konstrukce podél pěší stezky by mohly být využity jako navigace k návštěvě nedalekého Grafitového dolu.

Vybudování odlehčovacího kanálu bylo součástí vypracované studie Hydroprojektu z roku 2003 v rámci projektu  protipovodňových úprav koryta Polečnice

9. Vápenka

Až do 60. let 20. století zde existovala největší vápenka v regionu s šachtovou pecí, která dodávala kvalitní stavební vápno. Nedaleký lom byl po staletí využíván i jako zdroj stavebního matriálu, z kterého byla postavena podstatná část historické části Českého Krumlova. Skalní masiv lomu je také pozoruhodným přírodním prvkem údolí Polečnice.   

10. Hornické muzeum (Grafitový důl)

Současnou nabídku bývalého grafitového dolu - atraktivní exkurzi vláčkem do podzemí seznamující účastníky s pracovními postupy při těžbě grafitu by bylo vhodné rozšířit o historickou expozici zdejšího dolování barevných kovů. Český Krumlov byl po staletí „horním městem“ s těžbou barevných kovů.

11. Vodotrysk

Z původního přečerpávacího zařízení s velkým vodním kolem se nám dochovala pouze měřičská dokumentace z roku 1729 (autor K. G. Schindler). Díky shromažďování velkého množství obdivovatelů nevídaného čerpacího stroje zde byl ve 20. letech 19. století postaven hostinec Vodotrysk (dnes penzion). Na Ptačím vrchu se dosud jako součást původního zařízení dochovala přečerpávací kamenná nádrž a zřejmě i zanesené koryto pro odtok vody do zámecké zahrady. V renesančním období byl nedaleko od dnešní budovy Vodotrysku provozován dnes již zaniklý hamr.

12. Hamr

Hospodářský areál v Nových Dobrkovicích s technickými a obytnými budovami byl patrně postaven v renesančním období. Ve vstupu do obytné části hamru se dochoval renesanční portálek s datací 1680 a reliefními rozetkami v nadpraží. (Dveře s hamernickým znakem jsou dnes součástí sbírek Národního technického muzea) V přestavěné budově hamru se dosud dochovala kompletní konstrukce bucharu – kobyla, topor, kamenné sloupky s čepy, hřídel vodního kola s hejblaty. Majitel hamru již opravil náhon a plánuje také obnovu vodního kola.

13. Kanál koryta Polečnice s dubovou alejí

V této části vodního toku Polečnice se dosud částečně dochovalo původní opevnění  budované Knížecí cesty po roce 1768 z kamenných kvádrů. U dnešní lávky do Nových Dobrkovic ústí také kanál náhonu z hamru.

V tomto úseku se také nachází stromová alej původní Knížecí cesty z Českého Krumlova do Červeného Dvora. Úsek od benzinové pumpy k železničnímu viaduktu zahrnuje cca 60 stromy (3 stromy – havarijní stav). Poměrně druhově pestrou skladbu aleje tvoří jasany, duby, jilmy, lípy, javory, jírovec. Nejvíce jsou zde zastoupeny duby, celkem 27 ks. Podle rámcového posouzení dendrologa je přibližně polovina stromů (21 dubů, 3 lípy, 2 javory) starší více než 150 let. Na plánové dokumentaci z roku 1762 je zachycen souvislý pás této silniční aleje probíhající od bývalého vápencového lomu až na rozcestí směr Kájov, Chvalšiny.

14. Dobrkovická jeskyně

Jeskyně v Dobrkovicích je krasový vápencový útvar, který tvoří tři izolované podzemní dutiny o celkové délce 65 m. Jeskyně je ojedinělým dokladem prehistorického osídlení jižních Čech ve starší době kamenné tzv. aurignacké kultury v rozmezí 70-30 tisíc let př. n. l. V roce 1933 zde byl náhodně nalezen větší počet kostí (např. zbytky jeskynního medvěda, mamuta, nosorožce), ohniště a několik nástrojů, vyrobených z kamene a kostí.

15. Tradiční venkovská usedlost ve Starých Dobrkovicích

Do nedávné minulosti uzavřená dvorcová venkovská usedlost čp. 9, 18 se nachází na jižním okraji dobrkovické návsi. Tento grunt pravděpodobně již středověkého založení tvoří v současné době dvě protáhlé budovy patrně z barokního období. Hlavní obytné křídlo se sýpkou v patře má dekorativně zdobené průčelí s volutovým štítem. Dále navazuje křídlo chlévů. V přední části protilehlého traktu je umístěn výminek, na který navazuje objekt kolny a skladovacích prostor. Dvůr byl na východní straně do 70. let 20. století ukončen stodolou. Noví majitelé mají zájem využívat opravený objekt pro agroturistiku. Přes necitlivé vsazení novostavby rozměrného moderního nájemního domu má jádro obce dosud zachovanou zajímavou náves „shlukového“ typu.    

16. Kamenný most ve Starých Dobrkovicích s výklenkovou kapličkou

Most se třemi půlkruhovými oblouky by postaven z lomového zdiva někdy mezi léty 1762 – 1827. Postraní oblouky mají nižší záklenky. Pilíře na návodní  straně jsou ukončeny trojúhelnými klíny postavenými z opracovaných kvádrů, s krytím kamennými deskami s drobným polodrážkovým profilem. Na straně po proudu má most hladké průčelí. Původní kamenný parapet se nedochoval, byl nahrazen kovovou silniční zábranou. Mostovka je pokryta asfaltem. U mostu stojí výklenková kaplička z barokního období. V nice byla umístěna dřevěná plastika sv. Jana Nepomuckého

17. Kamenný most ve Starých Dobrkovicích

Most se dvěma segmentovými oblouky by postaven z lomového zdiva někdy mezi léty 1762 – 1827. Mostní pilíř je na návodní straně ukončen trojúhelným klínem z opracovaných kvádrů, s krytím kamennou deskou s drobným polodrážkovým profilem. Na straně po proudu má most hladké průčelí. Původní kamenný parapet byl rekonstruován po povodních v roce 2002. Mostovka je pokryta asfaltem.   

18. Mlýn ve Starých Dobrkovicích

Mlýnský areál s dochovanými budovami z různých časových etap. Nejpozoruhodnější stavbou je patrová pozdně středověká sýpka s původním krovem a kamenickými prvky. Na dekorativně členěnou vstupní bránu navazuje obytné křídlo, přestavěné na počátku 17. století s pozoruhodnými trámovými stropy. Vnitřní průčelí mlýnice má částečně dochovanou sgrafitovou fasádu. Z technického vybavení se dochoval náhon a složení uměleckého mlýna, poháněného Francisovou turbinou. V minulosti byl v mlýnském areálu umístěn také hamr.

Jiří Bloch

ZPĚT na hlavní stránku