…..........červenec 2010

Demolice Pachnerovy papírenské manufaktury na Plešivci

 V současné době probíhá na Plešivci pod bývalým Okresním úřadem demolice Pachnerovy manufaktury ve východní části původního papírenského továrního komplexu. Ohrožený objekt byl v minulých letech zapsán jako nemovitá kulturní památka. V jarních měsících tohoto roku byla jeho památková ochrana z nepochopitelných důvodů zrušena (údajně ze statických důvodů).

Demolice objektu se zcela zjevnými památkovými hodnotami z přelomu 18. a 19. století probíhá po dvaceti letech obnovy Českého Krumlova, kdy se postupně vedle oprav téměř všech měšťanských domů podařilo revitalizovat i řadu zdejších starších industriálních objektů, např. bývalý městský pivovar v Široké ulici, mlýny na Parkánu a v Široké ulici, tzv. Porákův dům u Ambitu (před 10 lety již v podstatě určen k demolici), bývalá bednářská dílna v Hradební ulici (dnes restaurace Tornádo). atd. V současné době se citlivým způsobem adaptují objekty bývalé valchy a barvírny u Benešova mostu původně také odsouzené k zániku. V celkovém měřítku bychom tedy mohli mluvit o úspěšné polistopadové obnově jádra města včetně některých objektů historického předměstí a náhle přichází jako „rána z nebe“ demolice památkového objektu která nemá v celém polistopadovém vývoji města obdobu. I při tvrdých rekonstrukcích historických objektů v 70. 80. letech 20. století byli ponechána z historických domů alespoň čelní průčelí.

Pachnerova manufaktura přes dílčí vnitřní úpravy byla unikátním spojovacím článkem mezi staršími hospodářskými trakty měšťanských domů měšťanských domů s tradiční řemeslnou výrobou a již běžnými továrními objekty z druhé poloviny 19. století. Členění fasády s pásovou přízemní bosáží a okenními šambránami a lizenami se zřetelně inspirovalo zdejšími klasicistními měšťanskými domy. Do minulého týdne byl Český Krumlov mj. vzácným místem kde se dochovaly papírenské budovy jak z renesančního období - budova bývalého Mrázkova mlýna u Benešova mostu, tak z klasicistnícho období – Pachnerova papírna na Dolním Plešivci.

I v dnešním „řezu“ budovou je dobře patrné, že statické poruchy zde nehrají větší roli. Kolik staticky narušených budov již bylo V Českém Krumlově v minulých desetiletích zrenovováno. Zarážející je i skutečnost, že nebyla tato nejstarší část areálu při koncipování nového obchodního centra alespoň vyjmuta s postupného procesu demolice budov různé historické hodnoty. Neprobíhá z dnešního pohledu zcela formální ale z historického hlediska důležitá činnost - detailní zaměření demolovaného objektu, podobně jako při bourání českokrumlovských bran již ve 2. a 3. třetině 19. století.

Nejsem tak naivní, abych se domníval, že se v dnešní „úsporné“ době podaří pro budoucnost zachránit všechny historické tovární komplexy, ale tuto nejstarší budovu lze zařadit do zcela jiné kategorie. Navíc do objektu bez jakéhokoliv vnitřního členění, který tvoří pouze malou část celého areálu bylo možné vložit jakoukoliv novou funkci např. nadále skladovou funkci ale např. také kanceláře, ubytovací kapacity atd.

Musím se přiznat, že po dokumentaci stovek zdejších historických objektů v minulých dvaceti letech této brutální, bezprecedentní akci vůbec nerozumím, zodpovědné instituce včetně vlastníka objektu žádám  tímto za všechny ostatní zájemce o českokrumlovské památky o vysvětlení, i když jsem přesvědčen že žádné racionální vůbec neexistuje.

 Jiří Bloch

Muzeum stavebních dějin a řemesel v Českém Krumlově

Stručné dějiny papírny na Dolním Plešivci

 Dolní Plešivec v jižním předměstí Českého Krumlova, byl industriálně využíván již od renesančního období, kdy se zde na městské pile zpracovávalo plavené dřevo ze šumavské oblasti. Z jezu pod Rechlemi směřovaly po obou stranách řeky náhony k pile a k tavírně stříbrné rudy (dnešní Tavírna).

K výrazným změnám na Plešivci dochází především ve 2. polovině 18. století, kdy zde podnikavý rod Pachnerů postupně rozšiřuje papírenskou výrobu ze středu města. Plešivecká papírna byla postavena v roce 1792 (budova byla ve dnech 14. - 16. 7 2010 zbořena). Pohon tří vodních kol v nově upraveném náhonu sloužil také k provozu pily a valchy. Jako první v rakouskouherské monarchii se Jan Jiří Pachner zabýval mechanickou výrobou papíru a konstrukcí stroje na umělé zplsťování vláken. Již roce 1793 byla papírna rozšířena o dům s lisovnou a klihovnou (bývalý objekt OSSZ ) spojený v patře chodbou na třech obloucích s budovou manufaktury.

V době hospodářské krize v roce 1861 byl tehdejší majitel Theodor Pachner nucen prodat plešivecký provoz Ignáci Spirovi, který přebudoval celý podnik se 171 zaměstnanci na továrnu se strojní výrobou papíru. V období modernizace závodu i díky požáru v roce 1866 byla postavena nová kotelna a rozlehlá tovární budova přímo u silnice. V dalším novém objektu u řeky byla zřízena klihovna, třídírna hadrů a barvírna (dnes kanceláře celnice, úřadu práce). Na přelomu 19. a 20. století byl industriální areál doplněn o čistírnu vody (navazující na starší sklad) a úzkou budovou zámečnické, kovářské a truhlářské dílny. (Tyto budovy byly zbořeny v roce 2009).

Již od 70. let 19. století byl postupně stále větší rozsah papírenské výroby přesouván do Větřní až v roce 1921 byl na Plešivci papírenský provoz ukončen úplně. Některé provozy byly stavebně upraveny a využívány především v oblasti služeb a řemesel. V roce 1940 bylo dokonce území staré papírny prohlášeno za památkové území.

Po roce 1945 byl opuštěný areál upraven na sklad obilí Hospodářského družstva v Českém Krumlově. V roce 1952 byl zasypán kanál, před rokem 1965 proběhla demolice kotelny a spojovací chodby přes silnici. Později byly budovy využívány Zemědělským nákupním podnikem. Bezprizorní situace budov v polistopadovém období přirozeně nepřispívala k jejich dobrému technickém stavu. Pro objekt ve vlastnictví města, od roku 2004 prohlášeného za nemovitou kulturní památku, se bohužel nepodařilo najít vhodného investora ani v nedávné době částečného boomu revitalizace industriálních budov, kdy řada továrních objektů v Evropě a později i v Čechách získává novou náplň. Před třemi lety byl celý areál prodán do soukromých rukou. V roce 2009 došlo ke zboření některých menších dosud památkově nechráněných přízemních objektů v okolí hlavních budov. V dubnu letošního roku byl celý areál bez nových viditelných destruktivních změn ministerstvem kultury nečekaně zbaven památkové ochrany.

Demolice srovnatelného památkového objektu neproběhla v Českém Krumlově celých padesát let od dob budování objížďkové komunikace města.

Řada z obyvatel města může mít pocit, že se právě po letech zbavujeme jednoho z ohyzdných, zanedbaných továrních objektů. Již letmá prohlídka dokumentace města z počátku devadesátých let 20. století nám však dokládá, kolik obdobných budov v atraktivní poloze u řeky bylo opraveno. Plešivecká papírna (1792) byla postavena ve stejném klasicistním architektonickém duchu jako jiné stavby, které již dříve Pachnerové vlastnili a stavebně upravili např. Kájovská 60 (dnes kavárna Retro), Kájovská 58 (pension a kavárna U Mrázků). U těchto donedávna oprýskaných a nevzhledných budov bychom už rozhodně demolici neočekávali.

Plešivecká papírenská manufaktura byla svým vzhledem a půdorysným rozvrhem velice podobná papírenské budově ve Velkých Losinách na Moravě, jejíž současný vzhled také pochází z přelomu 18. a 19. století. Zdejší expozice ruční papírenské výroby se naopak stala jedním z turistických lákadel Jesenicka. V plešivecké historické papírně zbavené technologického zařízení bychom již muzeum asi nehledali, ale její volná vnitřní dispozice mohla být využita k jakémukoliv účelu.

 Jiří Bloch 19. 7. 2010

kolem roku 1880..........................................................................................................................................................................kolem roku 1900

.

….......poč. 20. století …............................................................................................................................................. grafické zaměření fasády (2004)