|
Neúplná zpráva o stavu města Český Krumlov v roce 2007 |
|
|
|
Krátká letní sezóna dává zapomenout na problémy, které s příchodem podzimu každoročně a neúprosně vyplouvají jako čím dál větší bublina. Největším dlouhodobým hříchem města je jeho soustavné vylidňování, od kterého se odvíjí většina stávajících problémů. Město se podařilo vylidnit způsobem, jaký nemá v jeho historii obdoby. Velké přesuny obyvatel před a po válce byly drastické, nicméně vždy byla zachována organická struktura města. Se současným odchodem obyvatel z města byly zničeny funkční a nezbytné sociální vazby jako jsou řemeslné služby, obchodní nabídky a úřední dostupnost. Odsun městských úředníků na periferii sice zlepšil jejich dosažitelnost pro veřejnost, ale zůstává otázkou, jestli to prospělo vnitřnímu městu. Vrátit městu život bude nesmírně obtížné. Největším problémem už není udržet v centru zbytky místních obyvatel, ale dostat zpět lidi, kteří tu chybí. Město chtě nechtě bude muset vytvořit nabídku, která umožní lidem zde solidně žít. Jinak budou stále přibývat prázdné prostory v centru, které nikdo za stávajících nájmů a celkové obslužnosti nechce. A nespočet temných oken, za kterými nikdo nebydlí, zůstanou žalujícím mementem. Prodej a pronájem bytů v centru města novodobým chalupářům není žádným řešením. Lidé, kteří zde nepracují, nežijí a v maximální míře nevyužívají služeb, nejsou pro město žádným přínosem a město jako takové prostě neoživí. V centru města v současné době žijí desítky, možná několik set obyvatel. Mám tím na mysli obyvatele zde skutečně žijící, ne pouze trvale nahlášené. Oproti počtu obyvatel v obydlených domech ještě na začátku devadesátých let je tento poměr skutečně tristní. Grafické vykazování nárůstu návštěvnosti města je velmi zavádějící. Proběhnuvší turista, který je součástí davové zájezdové invaze jednoho dne, respektive jednoho odpoledne, je skromným přínosem na zámeckém vstupném. Někdy ještě zkonzumuje předem nasmlouvaný oběd a odjíždí. Statistika každého zaznamená a mne si ruce nad vzrůstajícím počtem návštěvníků. Večerní Krumlov je téměř bez turistů. Co by tu také dělali?! Mimo sezónu není skoro žádný program, obchody nenabízí nic, co by neznal z jiných turistických center a poznání života místních obyvatel - ale jakých? Nadměrný počet restaurací a hospod se projevuje nejen v zimním období. Obsluhující personál zoufale vyhlíží své strávníky, ale ti přicházejí v čím dál v menším počtu. Budování další lůžkové kapacity je nesmyslné a nikdy nemůže vyřešit problém, aby návštěvník města zůstal déle než na jedno odpoledne. A ještě otázka. Má vůbec město Český Krumlov něco tradičního, originálního? Nebo jsou to jen ony kulisy tak těžce zkoušených a plundrovaných historických a dnes už spíše historizujících staveb. Kde jsou lidé žijící v těchto kulisách? Co dělají a jak se mají? Kdo ví… Původního krumlovského zboží je ve městě jako šafránu a snad i ten nejhloupější turista chápe, že matrjoška či jantarové vejce jsou zde jen omylem. Grantová politika města sice vyhlásí, že upřednostní projekty s celoroční působností a záběrem, ale samotné výsledky pak ukáží, že největší přednost dostaly akce, konající se téměř bezvýhradně v nahuštěné, krátké letní sezóně. Dělat koncerty a kulturní projekty v průběhu zbývajícího roku se často rovná ekonomické sebevraždě. Velké letní koncerty nenabízí kromě kulis už zhola nic původního, přesto se domnívám, že ve městě být mají, neboť jsou také kulturou, kterou návštěvník vnímá v souvislosti s městem. Nicméně větší podporu místním kulturním a zpravidla nekomerčním aktivitám považuji za nutnost. Odmyslíme-li si z jakéhokoliv důvodů velké letní projekty, pak zbyde jen místní, jedinečná, neustále aktivní a nezmarná regionální kultura, na kterou jsou v podstatě nejvíce zvědavi právě cizinci. Podhoubí místní kultury dokáže přežívat a žít i bez dotační politiky města, ale právě proto je nutné ji maximálně podporovat. Ta totiž neuteče v době, kdy ve městě nejsou movití a atraktivní návštěvníci typu V.I.P., protože je ke svému životu ani nepotřebuje. Jako skvělý počin se mi jeví Svatováclavské slavnosti, které i s doprovodným programem otevřených galerií, muzeí a malých koncertů jsou kvitovány s povděkem a poměrně velkou návštěvností. Snad je to také dáno jejich komornějším rozsahem a možná i méně komerčním charakterem, oproti Slavnostem pětilisté růže.
|
|
|
|
- Povolební politické kalkulace zamíchaly volebními výsledky - někteří komunální politici, kteří získali důvěru místních obyvatel, se vzdávají svých postů nebo se z pochopitelných důvodů věnují politické práci mimo město. - Nekonečná cesta strategického rozvoje města se podobá nenasytnému otesánku. Za dlouhé roky spolykal velké peníze a koncepce rozvoje a fungování města je stále nedostačující. - Autobusové nádraží balkánského stylu s ohyzdnou budovou dávno zaspalo dobu a zdá se, že bude spát i nadále jako Šípková Růženka - ta ovšem nedělala zámku ostudu. - Nemohoucnost v kauzách takových strašáků jako jsou bývalý hotel Vyšehrad, bývalá jatka a ruiny bývalé soukenické barvírny (Kájovská č.p. 58) u mostu Edvarda Beneše. - Úpadek řemesel - viz. například dlažby a jejich opravy nebo užívání nevhodných materiálů při rekonstrukcích. - Městské centrum služeb není dodnes, protože nejsou lidé, kteří by je využívali. - Město nemá v centru dlouhodobě prodejnu večerky. Vylidněné centrum večer nenabízí dostatek zákazníků a těch několik desítek místních obyvatel prodejnu neuživí. - V centru už několik let chybí prodejna ovoce a zeleniny. - Český Krumlov nemá prostor byť jen pro malý, ale fungující trh jak pro přebytky zahrádkářů nebo zemědělců, tak i obyčejný bleší trh. Takovou „atrakci“ by ocenili nejen místní. Ve městech, kde takové trhy fungují, jsou rovněž středem zájmu turistů. Možná se dobře nabízí průchozí prostor kláštera mezi Pivovarskou ulicí a Latránem. Je v centru, dopravně perfektně přístupný, nezatěžuje vnitřní město. - Bude-li pokračovat současný trend celkového úbytku obyvatel města, pak ani další stavby supermarketů Český Krumlov nezachrání a postupně si zaděláváme na strašidla v podobě nefunkčních obřích hal na periferii. - Nesmyslně přesvětlený zámek v době od půlnoci do ranních hodin. Není pochyb, že je to drahé a rozmařilé. Proč tedy svítí zámek ve tři hodiny v noci? - Musí město vybudovat a mít golfové hřiště? A proč? Kdo přiměje hráče golfu, aby zde zůstávali? Na golf se zpravidla přijíždí a odjíždí, zůstává se na jedno odpoledne. A proč golfové hřiště, když cca 5 km za Českým Krumlovem u Chabičovic golfové hřiště je. Na závěr: Vizuální obraz kdysi živého města se posunul a stále posouvá směrem k teatrální kulise, což je ke škodě jak místních obyvatel, tak návštěvníků. Jiří Havlík |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
